Jdi na obsah Jdi na menu
 


      Perokresby těchto ryb naleznete ve fotoalbu.

 

Bolen dravý

Je to naše jediná kaprovitá ryba, žijící dravým způsobem života. Loví drobné plevelné ryby, je velmi plachá, a k jejímu ulovení je zapotřebí hodně rybářského umu. Žije ve středních a dolních úsecích řek, v tůních a mimopstruhových nádržích, kde se uplatňuje při omezování plevelných ryb. Je to cenněná hospodářská i sportovní ryba. Průměrná váha ulovených se pohybuje kolem 2 kg, je však evidován úlovek z roku 1916, kdy byla chycena ryba o váze 14 kg. Maso je bílé, chutné, netučné, po tepelné úpravě lístkuje, obsahuje však větší množství drobných kostí.

Podoustev říční

Biologicky je tato ryba podobná ostroretce, s níž si ji hodně rybářů plete. Její tlamka je však na rozdíl od ostroretky zaoblená, a hlava v přední části tvoří charakteristický „nos". Tato kdysi hojná a u nás původní ryba byla na mnoha místech vyhubena regulacemi toků a jejich znečišťováním. Dnes je její výskyt pouze sporadický. Kvalitou masa a obsahem drobných kostí je srovnatelná s ostroretkou, dosahuje i stejné velikosti mezi 20 až 50 cm, a váhy mezi 20 dkg až 1 kg.

Candát obecný

Tato dravá ryba se zdržuje dále od břehu ve větších hloubkách. Je hospodářsky i sportovně velmi ceněnou rybou. Chrání své jikry, na čelistech a patrových kostech má kromě malých i dlouhé zuby, tzv. psí. Průměrná váha lovených ryb je mezi 1,5-2,5 kg, ale dosahuje i váhy kolem 13 kg. Jeho maso je ceněnou pochoutkou, jedná se proto o dražší rybu.

Úhoř říční

Se svým hadovitým vzhledem je úhoř nezaměnitelnou rybou. Tento dravec žije hlavně nočním životem, většinu dne tráví zahrabán ve dně. Je zajímavý svým způsobem rozmnožování, kdy dospělé ryby táhnou do Sargasového moře, a plůdek se pak vrací do řek na místo, odkud pocházejí jeho rodiče. Do řek se však vrací pouze samice, samci se zdržují v ústích řek. Protože návrat úhořů dnes ztěžují přehrady, je jejich výskyt v našich vodách zajišťován hlavně vysazováním plůdku, který se nazývá monté. Krev této ryby obsahuje vysoce jedovatou látku, silně toxickou zejména vůči organismu savců. Už půl gramu úhořího krevního séra vpraveného injekčně pod kůži dokázalo v laboratorních podmínkách zabít během 4 minut menšího psa. Účinek jedu připomíná intoxikaci zmijím jedem a nelze ho rozhodně podceňovat. Velmi nepříjemné a bolestivé je zejména zasažení oka kapkou úhoří krve a není rovněž žádoucí, aby se tato krev dostala do otevřené rány. Protože je tento jed bílkovinné povahy, je teplotně nestálý a rozkládá se již při teplotách kolem 60°C. Kuchyňsky upravené úhoří maso je proto naprosto neškodné – ba naopak je ceněno jako jedno z nejchutnějších rybích mas vůbec. Před kuchyňskou úpravou se musí ryba stáhnout z kůže. Dorůstá délky kolem 1 metru, dosahuje váhy od 1 do 2,5 kg

Siven americký

Krásně zbarvená lososovitá ryba, která byla do našich vod dovezena ze Severní Ameriky. Vzhledem i způsobem života připomíná našeho pstruha. Jeho maso je kvalitní, s malým obsahem drobných kůstek, chuťově je podobné masu pstruha. Dorůstá velikosti 20 až 40 cm, váhu dosahuje od 20 dkg do 1 kg.

Cejn veký

Tato kaprovitá ryba žije v hejnech ve stojatých vodách a dolních tocích řek, kde tvoří většinu rybí osádky. Průměrná váha lovených ryb se pohybuje od 0,5 kg do 1 kg, dosahuje však váhy i kolem 4 kg. Maso má chutné, bílé, s krátkými vlákny a velkým obsahem drobných kostí, proto se většinou ještě dále zpracovává. Mezi nejlepší úpravy patří uzení a zpracování na různé pochoutky – pečenáče, karbanátky, zavináče, rybí saláty.

Pstruh duhový

Pstruh duhový není naší původní rybou. Byl vysazen z důvodu rozšíření výskytu kvalitních ryb v našich vodách. Od našeho původního pstruha se liší růžově zbarveným pruhem ve střední části těla a zavalitějším tělem. Jeho maso je stejně chutné jako u pstruha obecného. Dorůstá velikosti od 25 cm, (lovná míra), do 40 cm, vzácně až 70 cm. Jeho váha se pohybuje od 20 dkg do 1 kg, velké exempláře až 4 kg.

Lín obecný

Kaprovitá ryba, u nás poměrně hojně rozšířená. Nejraději obývá mírně tekoucí řeky, stará říční ramena nebo zálivy s rostlinami porůstající bahnité dno. Přidává se do kaprových rybníků. Všežravec, má oblé ploutve. Může dosáhnout délky až 70 cm (vzácně), obyčejně jen 30 cm, hmotnosti i přes 2 kg. Velmi vyhledávaná zejména gurmány na západ od našich hranic. Podle mého názoru má daleko chutnější maso než ostatní kaprovité ryby, hodí se pro všechny úpravy ryb.

Pstruh potoční

Je to původní forma pstruha, vyskytující se v našich vodách. Má vysoké nároky na čistotu vody a obsah kyslíku, proto žije v horních částech vodních toků. Je to chutná ryba, hojně využívaná v gastronomii a lehce dostupná v obchodech díky propracovanému umělému odchovu. Rozměry a váha jsou podobné, jako u pstruha duhového, liší se poze zbarvením a má štíhlejší stavbu těla.

Karas obecný

Velmi odolná kaprovitá ryba, která vydrží i ve vodě s minimálním obsahem kyslíku. Vyskytuje se především ve stojatých vodách zarostlých a zabahněných, v tůních a rybnících. Bez hospodářského významu, sportovní rybáři jej používají jako nástražní rybku. Je stavbou těla podobný malému kaprovi, rozezná se od něj tím, že kapr má na tlamce 4 vousky, karas je bez vousků. S kaprem se kříží, proto je v rybnících nežádoucí. Kříženec se nazývá kaprokaras a má dva vousky. Průměrná váha lovených ryb je mezi 0,25-0,4 kg.

Sumec velký

Sumec je v našich vodách největší dravou rybou s nočním způsobem života. Dny tráví většinou v úkrytech na dně v hlubších částech vody. V dospělosti nemá kromě člověka přirozeného nepřítele. Po výtěru samec hlídá jikry až do jejich vylíhnutí, ovívá je ocasní ploutví a zuřivě útočí na vše, co se pohybuje v prostoru hnízda. V této době může napadnout i člověka, ale dochází k tomu jen ojediněle. Tyto útoky jsou spíš překvapivé než nebezpečné a pokud si člověk zachová chladnou hlavu, měl by je přestát bez problémů. Maso sumce je tučnější, ale bez malých kostiček. Nejlépe se hodí na úpravu grilováním, případně uzením, ale ani jiná úprava není špatná. Sumec u nás dorůstá délky od 80 cm do 2 metrů, váhy od 8 do 100 kg, v zahraničních vodách až do 300 kg.

Plotice obecná

Plotice je stavbou těla i způsobem života podobná perlínovi. Liší se zbarvením ploutví, které jsou šedavé s načervenalým okrajem, a barvou očí, které jsou na rozdíl od perlína červené. Tyto dvě ryby jsou často zaměňovány. Kvalita masa a obsah kůstek je stejný jako u perlína.

Štika obecná

Naši nejznámější dravou rybu snad ani není nutné představovat, splést si ji s jinou rybou je snad nemožné. Dává přednost mělčím vodám s množstvím různých úkrytů, protože svoji kořist loví výpadem ze zálohy. Její maso je suché, s menším množstvím mezisvalových kůstek. Dorůstá velikosti od 40 cm do 1,2 metru, její váha se pohybuje od 70 dkg do 16 kg.

Perlín ostrobříchý

Perlín je velmi podobný plotici, liší se však zbarvením ploutví, které jsou na rozdíl od plotice červené. Je to hejnová ryba pohybující se ve středních až horních vrstvách vody, kde se živí planktonem a náletovým hmyzem. Je součástí potravy dravých ryb, používá se tedy hlavně jako nástražní rybka. Nemá příliš kvalitní maso, navíc obsah drobných kůstek je značný. Hodí se hlavně na další zpracování, případně na zhotovení rybího vývaru. Dosahuje velikosti až 40 cm, váha se pohybuje mezi 10 až 40 dkg, zřídka může dosáhnout kolem 1 kg.
 

Okoun říční

Tato krásná dravá ryba je typická svými tygřími pruhy na bocích. Žije ve všech typech vod, které obsahují dostatek kyslíku, v pstruhových vodách je ovšem považován za rybu škodlivou. Má pevné, drsné a hluboko vrostlé šupiny, starší ryby je téměř nemožné oškrábat bez předchozího spaření. Proto je lépe kůži i se šupinami stáhnout. Má výtečné maso srovnatelné s candátem, ovšem s poměrně velkým obsahem drobných kostiček, proto jej většinou rybáři neradi berou. U živých ryb pozor na hřbetní ploutve – jsou velmi ostré, a poranění se špatně hojí. Dosahuje délky od 15 do 45 cm a váhy od 10 dkg do více než 1 kg. Rekordní úlovky se pohybují kolem 3 kg.

 Kapr obecný

Kapr je nejvýznamnější rybou v evropském rybníkářství. Byl vyšlechtěn z původní říční formy (sazan), která se zachovala v divoké formě v Dunaji na Slovensku. Tuto naši tradiční rybu není nutno nijak představovat, snad jen, že se vyskytuje v několika variantách: šupináč, lysec a hladký kapr. Rozdíl mezi lyscem a hladkým kaprem je v tom, že lysec má zachovány velké šupiny v oblasti hřbetní ploutve, hladká forma je zcela bez šupin. Bezšupinaté formy mají silnější kůži vylučující větší množství slizu, která nahrazuje ochranu šupinami.

Parma obecná

Tato kaprovitá ryba je vyhledávaná mezi sportovními rybáři pro svoji bojovnost. Žije u dna většiny řek, kde se živí larvami vodních živočichů a řasami. K tomu má uspůsobenou tlamku, posazenou na spodní části hlavy, a téměř rovné břicho. Tlamku zdobí dva páry malých masitých vousků, které parma využívá k hledání potravy. Její maso je nižší kvality, obsahující velké množství malých mezisvalových kůstek. Dosahuje velikosti od 40 do 75 cm, a její váha se pohybuje od 0,75 kg do 6 kg, rekordní váha ulovené ryby byla přes 10 kg.

 

 Jelec jesen

Jelec jesen žije v klidnějších dolních tocích našich řek. Zabydlel se však i ve stojatých nádržích – slepých ramenech, údolních nádržích a jezerech. Jeho výskyt je výrazně vyšší na Moravě. Zdržuje se v hejnech – v mládí o několika tisících či stech kusech, dospělé ryby tvoří skupiny do deseti jedinců a trofejní ryby nad dva kilogramy už se drží jen v párech nebo jsou samotáři. Maso má horší kvality s velkým obsahem drobných kůstek, proto se hodí k dalšímu zpracování.

Ouklej obecná

Malá hejnová rybka, žijící ve velkých hejnech u hladiny vody. Tvoří důležitou součást potravy dravých ryb, proto je využívána hlavně jako nástražní rybka. V minulosti byly jejich šupiny využívány při výrobě bižutérie na výrobu umělých perel. K získání 1 kg perleti z jejich šupin bylo zapotřebí několik desítek tisíc ouklejí. Jejich maso je jemné, stejně jako jejich kosti, využívají se proto hlavně při výrobě domácích zavináčů, salátů, apodobně. Dorůstá velikosti 10 až 20 cm. Její váha se pohybuje mezi 10 až 20 dkg.

Tolstolobik bílý

Tolstolobik je příbuzný tolstolobce, od nějš se liší hlavně světlým zbarvením. Tato ryba byla u nás vysazena v roce 1965. Potravou tolstolobika je především plankton. Potěr tohoto druhu se sice živí planktonem živočišným, ale v dospělosti se ryba živí téměř výhradně rostlinným planktonem. Způsobem výživy je tolstolobik jedinečnou rybou, která využívá nejdostupnější potravu ze samého základu potravní pyramidy, prakticky nekonkuruje jiným druhům a díky tomu, že její potrava neprochází dalšími články potravního řetězce, vykazuje její maso nejnižší obsah škodlivin ze všech našich druhů ryb. Maso je tučné, s menším obsahem drobných kostí. Vynikající je zejména uzený.

Amur bílý

Tato kaprovitá býložravá ryba pochází z Číny. V našich vodách se vyskytuje od roku 1961, kdy byla vysazena do rybníků a přehrad za účelem likvidace porostů rákosí. V dnešní době se vyskytuje i v tekoucích vodách díky únikům ryb z přehradních nádrží. Dosahuje váhy v průměru 2-4 kg, ale trofejní ryby váží až kolem 20 kg. Jeho maso je bílé, netučné a chutné, s menším obsahem drobných kostí. Hodí se na úpravu pečením, smažením, dušením i vařením v páře.

Sumeček americký

Tento sumeček pochází ze Severní Ameriky. K nám byl dovezen pravděpodobně v roce 1890 na Třeboňsko, kde byl zpočátku chován v rybnících. Pokus zavést tento druh jako běžnou konzumní rybu však ztroskotal na tom, že sumečci v našich podmínkách nedorůstali takových rozměrů, aby našli uplatnění na trhu. Dnes se počet míst jeho výskytu postupně snižuje a početnější populace se udržují už jen v Polabí a na Moravě. Vzhledově se sumeček americký podobá sumci velkému, ale má navíc jeden pár vousků nad čichovými jamkami (celkem 4 páry), tukovou ploutvičku a jeho řitní ploutev je podstatně kratší. Při manipulaci s touto rybou je třeba dávat pozor na ostré paprsky prsních ploutví. Dorůstá u nás od 15 do 40 cm a dosahuje váhy od 10 dkg do 0,5 kg. Maso má chutné a bez drobných kůstek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Amur

Pán,4. 4. 2017 19:40

Amur nepochází z Číny jak je psáno, ale z Ruska!

komentare

adam,12. 3. 2016 9:44

chytylsem kapra 40